dřevo
[dřevo]
(2. j. -va, 6. j. -vě, -vu)
podstatné jméno rodu středního
1.
materiál z kmenů a větví stromů nebo keřů využívaný jako stavební materiál, palivo, k výrobě nábytku ap. • jeho jednotlivý kus:
tvrdé / měkké dřevo
těžba dřeva
betlém vyřezaný z lipového dřeva
Při vichřici padlo 50 000 kubíků dřeva.
Interiér je celý obložen dřevem lokálního původu.
□ sladké dřevo (i fraz.)
sušený kořen lékořice používaný v cukrářství, likérnictví, kosmetice nebo jako koření
syn. lékořice 2
2. množné dřeva, profesní mluva: hudba
(v hudebním tělese) skupina dechových dřevěných nástrojů:
jemný zvuk houslí a dřev
rafinovaně rytmizované partie dřev
3. kolokviální
nešikovný, nemotorný nebo nechápavý člověk:
To snad není možné, jak někdo může být takový dřevo.
Jsem takový dřevo, že se tancovat nejspíš nikdy nenaučím.
Na matiku jsem totální dřevo.
v nadávce Ty jsi ale dřevo!
□ kašmírové dřevo
velmi jemná vůně vyráběná obvykle z ambry, cedru, vanilky a pižma
◊ [být / ležet ap.] jak(o) kus dřeva
být strnulý, nehybný, bez života, vypadat tak
◊ být jak(o) ze dřeva ◊ mít nohy / tělo jak(o) ze dřeva
být strnulý, toporný, mít ztuhlé, strnulé tělo nebo část těla
◊ sladké dřevo
kytara nebo jiný dřevěný hudební nástroj
◊ spát / usnout jak(o) dřevo
spát, usnout velmi tvrdě a nenechat se ničím vyrušit
◊ muset (to) zaklepat / zaťukat (na dřevo) ◊ zaklepat / zaťukat to na dřevo
pověrčivě se zajistit před nezdarem nebo před selháním něčeho příznivého (často spojeno s poklepáním na dřevěný nábytek, dveře ap.)
◊ zaplatit / platit na dřevo ◊ vysázet peníze na dřevo
zaplatit, platit hotově a okamžitě, bez odkladu, dluhu nebo splátek
► dřevíčko
[dřeviːčko]
(2. j. -ku, 6. j. -ku, 6. mn. -kách)
podstatné jméno rodu středního
Mravenci se pokoušejí vtáhnout dřevíčko hlouběji do hromady.
V dětství stačil kousek dřevíčka a látky a byl z toho panáček.
Mne si ruce, že má dřevíčko zadarmo a má čím topit.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dřevo]
(2. j. -va, 6. j. -vě, -vu)
podstatné jméno rodu středního
1.
materiál z kmenů a větví stromů nebo keřů využívaný jako stavební materiál, palivo, k výrobě nábytku ap. • jeho jednotlivý kus:
tvrdé / měkké dřevo
těžba dřeva
betlém vyřezaný z lipového dřeva
Při vichřici padlo 50 000 kubíků dřeva.
Interiér je celý obložen dřevem lokálního původu.
□ sladké dřevo (i fraz.)
sušený kořen lékořice používaný v cukrářství, likérnictví, kosmetice nebo jako koření
syn. lékořice 2
2. množné dřeva, profesní mluva: hudba
(v hudebním tělese) skupina dechových dřevěných nástrojů:
jemný zvuk houslí a dřev
rafinovaně rytmizované partie dřev
3. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
hanlivéJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
nešikovný, nemotorný nebo nechápavý člověk:
To snad není možné, jak někdo může být takový dřevo.
Jsem takový dřevo, že se tancovat nejspíš nikdy nenaučím.
Na matiku jsem totální dřevo.
v nadávce Ty jsi ale dřevo!
□ kašmírové dřevo
velmi jemná vůně vyráběná obvykle z ambry, cedru, vanilky a pižma
◊ [být / ležet ap.] jak(o) kus dřeva
být strnulý, nehybný, bez života, vypadat tak
◊ být jak(o) ze dřeva ◊ mít nohy / tělo jak(o) ze dřeva
být strnulý, toporný, mít ztuhlé, strnulé tělo nebo část těla
◊ sladké dřevo
kytara nebo jiný dřevěný hudební nástroj
◊ spát / usnout jak(o) dřevo
spát, usnout velmi tvrdě a nenechat se ničím vyrušit
◊ muset (to) zaklepat / zaťukat (na dřevo) ◊ zaklepat / zaťukat to na dřevo
pověrčivě se zajistit před nezdarem nebo před selháním něčeho příznivého (často spojeno s poklepáním na dřevěný nábytek, dveře ap.)
◊ zaplatit / platit na dřevo ◊ vysázet peníze na dřevo
zaplatit, platit hotově a okamžitě, bez odkladu, dluhu nebo splátek
► dřevíčko
[dřeviːčko]
(2. j. -ku, 6. j. -ku, 6. mn. -kách)
podstatné jméno rodu středního
Mravenci se pokoušejí vtáhnout dřevíčko hlouběji do hromady.
V dětství stačil kousek dřevíčka a látky a byl z toho panáček.
Mne si ruce, že má dřevíčko zadarmo a má čím topit.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)